koledníčci se snažili seč jim síly stačily, zvonili, zpívali, zapisovali a nepropadali skleslosti, když některé dveře zůstali zavřené,
den byl jako vymalovaný, počasí přálo,
po dvou hodinách koledování ale přeci jen ruce zimou zkřehly a tváže zrůžověly
a tak zanedlouho po západu slunce jsme se šli zahřát domů ke krbu a k večeři.
Zítra budeme pokračovat. Pokud u vás koledníčci zazvoní, příjměte je prosím a přispějte do kasičky třeba jen drobnou mincí. Není to příjemné koledování, když vám někdo přibouchne dveře nebo odhrne záclonu a víc se neukáže. Zažili jsme dnes oboje. Každým rokem. Naštěstí takových lidí je minimum a více je těch s dobrým srdcem a ochotných podílet se na dobré věci. A pak to obětavé koledníčky baví a nelitují času ani promrzlých rukou. A na světě je hned o trochu lépe :).
Žádné komentáře :
Okomentovat