Letos mě ale navíc opravdu pohltily kulaté narozeniny naší republiky. Poslouchám zajímavé rozhovory, čtu články a sleduji televizní pořady. Jsem z toho všeho dojatá. Popravdě ještě nikdy jsem výročí založení našeho státu neprožívala tak intenzivně. Byl to pro mě jen volný den, další z řady státních svátků. Možná jsem se podívala na tematický film či zašla na výstavu, nijak zvlášť se mě to ale nedotklo. V roce současném to na mě ale dolehlo velmi silně. Poselství předchozích generací, jejich láska k vlasti, odhodlání nasadit pro ni svůj život, vůle bojovat za náš jazyk a za odkaz předků. S pýchou poslouchám všechny ty příběhy a osudy a opravdu zažívám vděk, že mohu být právě Čechem.
S lítostí také sleduji naši současnou politickou situaci a absenci výrazných osobností ochotných pracovat nezištně pro naši vlast a její obyvatele. Chvílemi mě zaplavil i velký smutek a beznaděj, ale pak jsem si začala postupně uvědomovat, že náš národ je stále přeplněnou pokladnicí skvělých lidí, kteří neváhají obětovat svůj volný čas a část sebe pro druhé. I díky nedávným komunálním volbám jsem si naplno uvědomila, že stále existují stovky lidí, kteří se do komunální politiky vrhají pouze z lásky ke svému rodnému městu a s vůlí, být mu prospěšní. Berou na sebe zodpovědnost, často snáší nadávky a urážky od svých spoluobčanů a jen málokdy se jim dostane nesobecké a upřímné pomoci. Stále tu také máme stovky dobrovolných hasičů, kteří bez ohledu na své plány ve volném čase a mnohdy i rodinné povinnosti, bez mrknutí oka vyjíždějí k větším i menším zásahům. Jsou tu také stovky dobrovolníků, kteří svůj volný čas věnují opuštěným lidem v domovech důchodců či jiných zařízeních. Stovky sokolů pak bez nároku na mzdu vedou cvičení pro lidi všech věkových kategorií a pracují ve sportovních kroužcích s dětmi a mládeží. Často slyším nářky na dnešní mládež a mnohdy i zcela oprávněné. Pak ale vidím stovky mladých lidí, kteří nezamíří ze školy domů k počítači, za kamarády či na placenou brigádu, ale naopak vedou děti a mládež jako skautští vedoucí či animátoři různých jiných organizací. Vše jen pro dobro jiných a pro pocit užitečnosti. Tento výčet by mohl být zdánlivě nekonečný či minimálně čítající tisíce stran. Ač bych opravdu ráda zmínila všechny možné obory a činnosti, v nichž se lidé angažují jen z lásky k druhým a k hodnotám, které si vštípily díky životu v naší úžasné zemi, není to v současné chvíli v mých silách ani časových možnostech. Chci jen říct, že jsem opravdu hrdá na náš národ a na ty tisíce neznámých lidí, kteří se neúnavně podílí na tom, aby poselství všech předchozích generací nebylo zapomenuto a aby byl tento kout Země stále báječným místem k životu. A když vidím, jak často se zvedne obrovská vlna solidarity ve chvíli, kdy je potřeba někomu pomoci či se podílet na dobré věci, dojímá mě to k slzám. Myslím, že každičký člověk, který si právě teď čte tento příspěvek, se někdy v životě podílel na něčem dobrém pro naši vlast a její obyvatele, ať již činem či finanční pomocí. A tohle všechno utváří naši republiku, dodává nám pocit sounáležitosti, bezpečí a pocitu domova.
Vše nejlepší k narozeninám republiko!
