Dnes jsem si musela koupit petrklíč. Po Valentýnu zbyly v obchůdku poslední čtyři kousky. Naštěstí :). Potřebovala jsem si nutně zlepšit náladu. Nemůžu ven, tak alespoň trocha přírody domů. Není mi dnes dvakrát do zpěvu. Nestalo se nic hrozného. Jen se nemůžeme vymanit ze spárů různých virů a bacilů. Už téměř měsíc. Martínek šel minulý týden po dlouhé době ve čtvrtek a pátek do školky. Alespoň na dopoledne. Ode dneška měl slíbeno i spinkání. Ještě v pátek to vypadalo nadějně. Pěkný víkend před námi a konečně všichni víceméně zdraví. Jenže v sobotu začal zvracet Štěpán, k tomu vysoké horečky. V neděli se přidalo jeho dvojče Štěpánka. Jak jinak. Vždy musí mít vše společně. A dnes v noci i Martínek. Víkend byl těžký. Hlavně noci. Včera začalo být špatně i mému muži. Já se zatím v duchu hesla ,"maminky si nemohou vzít volno", držím. I když mi v tom kolotoči kolem marodů, praní, umývání a probdělých nocích není úplně nejlépe. Kéž vydržím, než se uzdraví oni. Se mnou tu zatím ještě běhá i mé sluníčko Alžbětka. Můj parťák v tom domu plném marodů. A ještě je tu náš pejsek a nově i petrklíč. Můj lék na chmury. Když je mi nejhůř, nekupuju kabelky, boty či oblečení. Ale kytičky, sazeničky či cibulky. Nejraději ovšem vyrážím ven. Všechno házím za hlavu a nechám se konejšit tichem a vší tou krásou a dokonalostí. Dnes mi musí stačit petrklíček koupený při mém pár minutovém úniku do obchodu. A výrobky mých dětí všude okolo. Kam se podívám :). I včera jsem dostala krásné obrázky od mých dcer. Jsou i světlé chvilky v tom stresu a shonu. V tom věčném boji s nemocemi. Naštěstí nemocemi přechodnými a vyléčitelnými. Nic co by se nedalo vydržet, ale život ztrpčují i tak :(.
Přeju Vám všem dny plné zdraví, lásky a pohody. Těším se, až se vrátím ke psaní o pěstounství. Až bude u nás zase dobře a náš dům bude plný křiku a smíchu. Teď jsem vděčná, že někteří marodi milosrdně spí. Díky Bohu za to. Za každý jeho dar a okamžik štěstí v tom sledu neustálých problémů a komlikací.
Žádné komentáře :
Okomentovat