Světlo mezi oceány - M. L. Stedmanová

   Dnes chci po dlouhé době napsat pár řádků o knize. Píšu vždy jen o těch, které mě zasáhly, oslovily, dostaly se mi pod kůži, zkrátka byly pro mě něčím výjimečné. Tato kniha se mi dostala do rukou na doporučení mé oblíbené blogerky Hanky zde. Díky ní jsem již několikrát přečetla skvělou knihu, a proto jsem ani tentokrát neváhala a vytvořila si rezervaci v knihovně (knihy si raději půjčuji, než kupuji, neb má knihovna je již přeplněna a nechce se mi zbytečně hromadit knihy další).

   Dopředu jsem byla upozorněna na to, že kniha je smutná a zvláště matku čtyř dětí by mohla nadmíru rozrušit. Tím jsem se ale nenechala odradit a pustila se do čtení. Začátek nebyl nijak slibný. Válečný hrdina oceněný několika vyznamenáními se po konci 1. světové války uchází o místo strážce majáku. Ten je na nehostinném ostrůvku s minimem vegetace, přístupný pouze po moři.  Jeho strážce se s lidmi setká pouze jednou za tři měsíce, při připlutí zásobovací lodi. Dovolenou na pevnině má pak jednou za tři roky. Podmínky jsou opravdu drsné a tak není divu, že zájemců o tuto pozici není mnoho. Válečný hrdina Tom tedy toto místo získává a začíná žít odtržen od lidí. K tomuto životu se rozhodl v naději, že najde klid a zapomene na všechny prožité hrůzy a beznaděj z dob války. Těžce se vyrovnává s násilím a bezprávím, kterého se sám musel dopouštět, aby si zachránil holý život či ochránil své kamarády. Tom je charakterní člověk, který ctí pravidla a respektuje zákony. Je ochotný riskovat svůj život pro druhé a ve spravování majáku vidí své poslání. Světlo majáku dává druhým naději k životu, ukazuje správný směr a varuje posádky lodí před nebezpečím i v těch největších bouřích. Tom pomalu nachází vytoužený klid a život na opuštěném ostrově věnovaný ochraně druhých při plavbě oceánem ho naplňuje.

   Při dovolené na pevnině ale neplánovaně navazuje vztah s veselou, optimistickou a nebojácnou Izabelou, která probudí v jeho srdci dlouho ukrývané city a donutí ho změnit jeho poklidný život. Ač se Tom zpočátku manželství brání, nakonec neodolá volání svého srdce a Izabelu si jako svoji ženu odváží na ostrov. Jejich soužití je zprvu idylické, oba jsou zamilování a šťastní. Izabela snáší život v izolaci od lidí a své rodiny bez větších problémů a zamiluje si nejen manžela, ale i ostrov s majákem. Když jednoho dne zjistí, že je těhotná, jejich radost je nesmírná. Oba se těší na miminko, dělají společné plány, vymýšlejí jména. Děj knihy nabírá spád a skvělá vypravěčka M. L. Stedmanová nás vtahuje nejen do děje, ale vykřesává i nemalé emoce.

   Když mladí manželé o potomka během těhotenství přijdou, je již těžké odtrhnou se od dalšího čtení. Izabela pomalu ztrácí svoji jiskru a radost. Když nezdarem skončí i další těhotenství, propadá pomalu do smutku a beznaděje. Ve chvíli, kdy se jí nakonec narodí po třetím nadějném těhotenství mrtvý chlapec, jde již jen o absolutní zoufalství a bezbřehý žal. Jejich vztah je v troskách. Tom dokázal zachránit desítky životů, ale své milované manželce pomoci nedokáže. Pár dní po porodu mrtvého dítěte se znenadání u břehu ostrova objeví loďka s mrtvým mužem a zdravým miminkem. Hned jak maličkou holčičku sevře Izabela v náručí, vrací se její životní energie a Tom v úžasu pozoruje svoji proměněnou ženu. Holčička ale není jejich a nalezení nebožtíka i dítěte je nutné nahlásit. Jak se strážce majáku nakonec rozhodne a co všechno toto rozhodnutí následně vyvolá, se již musíte dočíst v knize. Můžu vám prozradit jen to, že někdy neexistuje žádná dobrá volba a ať se rozhodnete jakkoli, někdo bude trpět. Příběh, který se od této chvíle rozehrává na stránkách knihy, je fascinující, čtivý a nesmírně emotivní. Ve mně vzbudil tak obrovské emoce, že jsem chvílemi myslela, že ani nedokážu číst dál. Čím víc se blížil konec, tím častěji jsem při čtení brečela. A závěr byl tak strhující, dojemný a emočně nabitý, že jsem vzlykala a nedokázala zastavit ten příval slz, který se spustil. Pokud se nebojíte silných emocí, nevyhýbáte se bolestným tématům a jste ochotni zamyslet se nad těžkými mravními otázkami, které se dotýkají nejhlubšího svědomí, pak si tuto knihu určitě přečtěte. Překonala má očekávání a dotkla se mě na nejcitlivějším a nejzranitelnějším místě. Cítila jsem téměř fyzickou bolest a zasáhla mě jako jen pár knih v mém životě. Její čtení pro mě bylo nezapomenutelným zážitkem a ráda tuto knihu doporučuji k přečtení.

   Četl jste někdo tuto knihu? A jak případně zapůsobila na vás?