Další týden za námi. Bylo by toho tolik k psaní, jen čas mi stále nějak nevybývá. Tak jen ve zkratce. Martínek oslavil čtvrté narozeniny :). Byl dort, dárky, grilování a návštěvy. Byl šťastný a moc si to užíval. Radost mu kalilo jen to, že jsme se nedovolali jeho mámě a když to na třetí pokus konečně klaplo, byl už tak nazlobený, že s ní nechtěl mluvit. Mrzelo to ji, mě a samozřejmě i ho samotného. Má ji moc rád a přál si, aby na jeho narozeniny přijela. Slyšet ji po telefonu mu nestačilo. A jak byl nazlobený, svezlo se to i po mně. Řekl mi, že já nejsem jeho máma, že on má jen jednu mámu a ta bydlí daleko. Došlo tedy i na slzy (moje i jeho), ale pak i na usmíření a omluvu. Ví prý, že má mámy dvě a obě má rád. Má to mé zlatíčko velice složité a uvědomuje si vše čím dál tím jasněji. Je to bystrý kluk a moc chytrý. A poslední dobou se s tím vším opravdu pere. Často si hrává na pejska, což není dobré znamení. Tohle dělával dříve, ale poslední dobou to vymizelo. Teď chce být pejskem skoro denně. Jako by tak bylo snazší, vyrovnávat se s něčím těžkým a nepříjemným. Ale věřím, že to opět odezní. Že z něj bude znova veselý klouček plný radosti ze života.
Dnešek byl ale vydařeným dnem. Jako ostatně skoro každá neděle. Neděle se snažím udržet jako den pro naši rodinu. Den, kdy jsme spolu a užíváme se navzájem. Když to jde, vyrážíme na výlety, většinou do přírody. Nebo alespoň na procházky po okolí. Dnes bylo krásně. Štěpán měl za sebou víkendové sportovní soustředění a přijel domů až odpoledne. Nechtěla jsem podnikat nic bez něj, zvolili jsmme proto jen krátkou procházku a točenou zmrzlinu. Na to se přemluvit dal :). Zahájili jsme tedy naši letošní zmrzlinovou sezónu a bylo nám všem moc hezky. Byly i průlezky, smích a dovádění. Spokojený byl i Martínek. Před spaním se nechal po dlouhé době pochovat. Řekla jsem mu, že ho mám mnohem raději než pejska. A on se ukládal k spánku jako můj chlapeček. Poslední dobou mám pocit, jako bychom stáli opět na začátku. Opakujeme, co už bylo. Procházíme znovu tím, co jsme již překonali. Zase se hledáme a ujišťujeme. Kéž se nám tímto období podaří projít a vyjdeme z něj silnější a zkušenější. A stále plni lásky. Tak zase příště :).
|
Alespoň jedna z dnešního odpoledne :) |
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMilá Zdeničko, děkuji za Vaši upřímnost a za možnost nakukování k Vám. Moc Vás obdivuji!
OdpovědětVymazatA to hraní na pejska, to si moc dobře pamatuji u našeho Skřítka, v začátcích, když k nám přišel... Už to jsou čtyři roky. Přeji Vám hodně sil a hodně lásky:)!