Obětovaný čas

   Mám za sebou téměř probdělou noc. Martínek již několikátý den kašle, sípá, smrká, vzbouzí se s pláčem. Na takové dny a noci je letošní zima hojná. Alespoň u nás tedy ano. Občas jsem vyčerpaná. Mám pocit, že vůbec nic nestíhám a nezvládám. Poletuji mezi zaměstnáním, dětmi a starostí o domácnost. Často se v tom někde ztrácím. Padám únavou. Doufám, že s příchodem jara bude lépe.
   Sem tam mám pocit, že za mnou není vidět žádná práce. Když se rozhlédnu po našem domě, vidím nedostatky na každém kroku. Snažím se balancovat mezi povinnostmi v práci, úklidem domácnosti, vařením a věnovat svůj čas také dětem. Učit se s nimi, povídat si, číst, klidnit jejich hádky, pomáhat jim s úkoly, plnit jejich požadavky... Na moje přátele a zájmy tak zbývá jen malinký kousíček. Někdy to nesu těžce, zoufám si.
  Dnes ráno jsem si ještě v posteli vzala do rukou knihu Někdo tě má rád od Jiřího Mikuláška. Hledala jsem útěchu a povzbuzení do dalšího dne. A první, co jsem si přečetla byl tento úžasný příspěvek. Slzy se řinuly během chvilky. Lepší povzbuzení jsem si ani nemohla přát :).

Obětovaný čas

"Potřeboval jsem něco projednat s maminkou pěti dětí. Sedli jsme si na verandu, ale stále přicházely děti: "Mami, můžu se napít?" - "Mami, prosím tě, nevíš, kde mám ten bílý svetr?" - "Mami, Frantík mi nechce půjčit autíčko."

Stále jsme se nemohli dostat k souvislejšímu rozhovoru. Avšak něco jsem pochopil: S každým přijatým dítětem obětují rodiče, ale zvláště maminka, kousek svého života, aby tu byl další život. Nestačí jen přivést děti na svět, ale také je "vypěstovat". To je hlavní úkol rodičů. Jestliže přitom stihnou ještě něco navíc, není důležité. Nejkrásnější odměnou je, když tu téměř nepozorovatelně vyroste mladý člověk připravený do života, jako jedinečná bytost, o kterou je rodina i celé lidské společenství bohatší. Nebyl by tu, kdyby zde nebyla ochota "ztrácet" s dětmi čas."

 Jiří Mikulášek

PS: Koloběh života běží stále dál, po noci přichází den, po dešti vysvitne slunce, někdo se rodí a jiný umírá, roční období se střídají a já včera viděla první květy kamélií :). Po roce. Krása. Nádherná, povzbuzující, dechberoucí, duši hladící. Jaro se blíží moji milí :). Příroda se probouzí, zná svůj čas. Přeji nádherné dny plné radosti a naděje. Vaše Z :)