Výš než v sedmém nebi - Griet Op de Beecková

Eva, Lou, Casper, Elsie a Jos nás vtahují do svých životů. Pět lidí různého věku. Každý žije svůj všední život. Takový, který je viditelný i pro ostatní lidi. Nikdo z nás ale nežije jen jednoduchým životem plným povinností, každodenních úkolů a rodinných vztahů. Každý z nás zároveň prožívá svůj vnitřní život, jenž je skrytý před zraky ostatních. A do tohoto života nás vpouštějí i hlavní postavy této úžasné knihy. Dvanáctiletá dívka, její matka, teta, dědeček a nakonec muž, který se s jejich životy svým způsobem propojí. Široká škála různých typů lidí a ještě širší způsoby jejich prožívání každodennosti. Každý z nich má své strachy a obavy. Svá tajemství. Své boje. Emoce, které se mnohdy bojí přiznat i sám sobě. Mají své touhy a svá přání a občas se obávají dovolit sami sobě jejich naplnění. Hledají způsoby, jak být spokojení. A někteří z nich už také vědí, že je nenajdou a že svůj život vlastně dávno ztratili. Někteří překračují své vlastní stíny. Jiní toho nejsou schopni a dál táhnou svoji káru plnou utrpení, pocitů viny a beznaděje. Přitom by všichni chtěli být šťastní. Milovaní. Oceňovaní. Přijímaní. Tak jako my všichni. Ta spletitá sonda do pocitů, emocí, vyřčených i nevyřčených slov, přiznaných či odmítnutých citů byla pro mě absolutně strhující. Opět se mi do rukou dostala kniha, která ve mně vyvolala silné city. Brečela jsem dlouho. Kniha neskončí ani dobře ani špatně. Tak jako v životě, ani v této knize není nic černobílé. Někdo dokáže svůj život řídit a kormidlovat i v těžkých chvílích. Dokáže se s mnohým poprat a nevzdat se. Druhý toho ale není schopen. Nechá se životem vláčet, přenechává jeho řízení druhým. Rezignuje. A někdo jiný zvolí ještě úplně jinou cestu. A o tom je život. Je v něm spousta krásných chvil, ale i ztrát a bolesti. Je v něm spousta lásky a citu, ale i beznaděje. A o tom všem je tato kniha. Napsaná v krátkých kapitolách a jednoduchých větách. Bez zbytečných příkras a kliček. Bez zdlouhavých popisů postav či místa děje. Co nejstručněji, nejvýstižněji a přesto je výsledný prožitek silný. Závěr knihy je překvapivý, ale přesto uvěřitelný a v podstatě logický. Jsem nadšená. Doporučuji a řadím knihu k těm nejlepším, co jsem kdy četla. Dostala se mi hluboko pod kůži. Pohnula mým vnitřním světem. Zkrátka za mě perfektní kniha!

„Nedařilo se mi usnout. Jediné, co jsem viděl, pořád dokola, byly ty výjevy. Já, tehdy ve svém novém autě. Na cestě ke Karlovi, kterému jsem jen musel něco rychle předat. A najednou: tupá rána. Něco mi přeletělo přes kapotu. Brzdím. Zastavuji. Ven z auta. Snad to nebyl člověk? Podívám se. Jdu k tomu. Vidím: je to Vicktor. Sousedé se srocují, někdo křičí, že zavolal sanitku. Mieke, Victorova starší sestra, vyjde z domu, uvidí bratra ležet na zemi a rozběhne se k němu. Karel se k nám blíží, chce své dítě obejmout, zvednout do náruče, zadržím ho. Imelda se přiblíží a zase zacouvá zpátky, zaječí tak, jak jsem ještě nikdy nikoho ječet neslyšel.“

„Nevím, co se doma děje, ale máma se chová divně. A myslím, že si toho táta vůbec nevšiml. Nebo možná že jo. Někdy si říkám, že je tišší než dřív. Jack si mezi tím jen tak proplouvá, ovšem já to celou dobu pozoruju na různých maličkostech a jsem z toho rozhozená. Snažím se být extrémně milá, ale to nemá skoro žádný vliv.“

OP DE BEECK, Griet. Výš než v sedmém nebi. První vydání. Brno: Host, 2015. 317 stran. ISBN 978-80-7491-541-3.