Bouzov a okolí

   Konečně prázdniny! Ty poslední dny konce školního roku mi chvílemi připadaly nekonečné a neskutečně úmorné, ale teď se s údivem dívám na datum 7. 7. 2017 a nechápavě přijímá fakt, že první týden prázdnin právě končí. A my si ten týden užíváme plnými doušky. Trochu netradičně ve čtyřech :). S prvním červencovým dnem jsme vypravili Štěpána na skautský tábor a Štěpánku k babičce. A jelikož nám zůstali doma pouhé dvě děti, nelenili jsme a vyrazili na výlet. Prázdniny jsme zahájili návštěvou hradu Bouzova a jeho okolí.

   Byl to krásný den a pro mě po vyčerpání z posledních týdnů opravdu nabíjející. Nechala jsem v tom líbezném kraji velkou část tíže a stresů. Vybrali jsme si dětskou prohlídkovou trasu s Ohnivcem a líbila se mi velice. Nadšená jsem byla stejně jako většina přítomných dětí. Poutavý a vtipný výklad průvodce byl doplněn drobnými úkoly a ani náš Martínek se během prohlídky nestihl nudit. Alžběta si sice hrála na dospělou slečnu a do aktivit pro "mrňata" se nezapojovala, ale viděla jsem na ní, že je spokojená a občasný letmý úsměv se jí tváří mihl:).

   I když hrad prošel rozsáhlou rekonstrukcí na přelomu 19. a 20. století a nejedná se tedy o původní středověkou památku, přesto jeho prohlídka stojí za to. Je to opravdu kouzelné a romantické místo, které mě oslnilo již ve chvíli, kdy se nádherná dominanta hradu Bouzova vyloupla mezi kopci a lesy. Nejen exteriér je skvostný. Interiér je působivý zrovna tak. Je jen logické, že si tolik filmařů vybírá Bouzov do svých filmů a především pohádek. Mně osobně utkvěl díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, která neodmyslitelně patřila k mému dětství.

   A jak již jsem v úvodu řekla, prožíváme první prázdninový týden pouze se dvěma svými dětmi ve věku 5 a 10 let a můžeme si tedy dovolit to, co v plné sestavě nelze. Nechci si stěžovat, faktem je ale to, že naše společnost není k vícečetným rodinám zrovna nejvstřícnější. Například tzv. rodinné vstupné se většinou vztahuje pouze na dva dospělé a dvě děti, ve výjimečných případech na děti tři. Každé další dítě pak musí mít svoji vstupenku. Taktéž zajít si se čtyřmi dětmi na oběd je pro průměrnou rodinu finančně neúnosná záležitost. A to se již ani nezmiňuji o zakoupení případného suvenýru na památku. Sehnat si finančně přijatelné ubytování či vzít rodinu na výlet vlakem či autobusem je přepych. Naštěstí máme báječné děti, které ví, jaké jsou naše finanční možnosti a požadavky na koupi suvenýrů, limonád či pochutin tedy řešit nemusíme. Tentokrát jsme si ale mohli dopřát učiněný luxus a naše dvě mladší dítka vzít na oběd a po něm na svezení na minikárách nedaleko hradu. To byl tedy zážitek. Martínek zářil štěstím a smál se od ucha k uchu. A pak neustále pronášel: "Já jsem tak šťastný!" Já vše jistila z lavičky u startu a vůbec jsem nelitovala, protože výhled byl k nezaplacení :).

   Na závěr dne jsem si dopřála ještě absolutní balzám pro svou duši a prošli jsme se oázou klidu a krásy v arboretu Bílá Lhota. To byl již jen bonus pro maminku, ale já ho vděčně přijala a jak to již se mnou bývá, kochala se a kochala :).

   Arboretum není nijak velké, je to příjemná procházka v tichu s minimem návštěvníků. Pro mě dobíjející, leč pro jiné vyčerpané výletníky trošičku nudné. Zvládli to ale dobře a odpočívali, jak jen to bylo možné :).

   Já osobně jsem byla po prvním prázdninovém výletu jako znovuzrozená. A to týden ve čtyřech teprve začal, takže určitě přidám ještě nejméně jednu ochutnávku z našich cest. Přeji nádherné letní dny plné zážitků se svými blízkými. Vaše Zdeňka :)