neděle 31. prosince 2017

Na prahu nového roku 2018

   Stojím na úplném závěru roku 2017. V duši na mě ještě doléhá kouzlo Vánoc, toho mimořádně dojemného času protknutého radostí, očekáváním a otevřených srdcí. Těch chvilek, kdy bylo ve vzduchu cítit něco, co v žádné jiné části roku. Prožívám Vánoce jinak, než když jsem byla malá, ale stále radostně. Změnil se můj úhel pohledu a v posledních letech si naplno užívám jejich poselství. Poselství daru života a naděje. Zázračného stvoření a zrození. Život samotný je pro mě tím největším a nejvzácnějším darem. Prožila jsem se svou rodinou nemálo krásných chvil. Smáli jsme se, hráli si, dívali na pohádky, setkávali se s širší rodinou a přáteli, chodili na procházky, pekli, vařili, uklízeli, těšili se, postili se, zpívali si koledy, zapalovali svíčky, snažili si udělat navzájem radost. S dojetím jsem rozbalovala dárky od mých dětí a vnímala jejich touhu po tom, aby mě potěšili a vybrali něco, co se mi líbí. Stejně se snažili překvapit i tátu a Martínka, který jediný ještě věří na to, že dárky nosí Ježíšek. Pro mě je nosí stále. I svým dětem vysvětluji, že kdyby nebylo jeho lásky a požehnání, nebyly by žádné dárky, cukroví, ozdobený stromeček...Mohlo by být u nás smutno, pusto, chladno, nelaskavo, dokonce by nás mohl trápit hlad. Ježíšek u nás ale byl. Vnímala jsem jej každičkým kouskem své duše a ta pohoda a radost ve mně zní ještě dnes, poslední den letošního roku.

   Zároveň někde v nitru zachycuji i střípky toho, co nás teprve čeká. Rok 2018 pro nás bude rokem zlomovým. Hodně se změní. Po pravdě z něj mám trochu obavy. Obracím se tedy o to více k Ježíškovým darům. K té naději, že na konci těžké životní etapy může stát přeci jenom zázrak. Že nikdy nevíme, kdy nás potká něco úžasného a že nám nikdo nezaručuje, že ta cesta bude snadná a bezbolestná. V roce 2018 se z našich dvojčat stanou středoškoláci a má milovaná Štěpánka s největší pravděpodobností odejde studovat desítky kilometrů od domova a žít na internátu. Už teď mě z toho bolí u srdce. Zároveň ale vím, že Ježíšek má tu moc, aby mi splnil mé největší přání a i za rok nás všechny spojil u Štědrovečerní slavnostní večeře. Školu bude měnit i Alžbětka. A zásadní změnou bude Martínkův nástup k povinnému základnímu vzdělávání. Tato životní etapa bude obzvláště těžká. Vím to. Cítím to. Přistupuji k tomu s největší pokorou a také s nadějí, že tím dokážeme projít my i on. Ale o tom více jindy. Teď právě stojím na prahu. Jeden rok odchází a druhý na nás čeká. Nikdo neví, co přinese. V tuto dobu ho můžeme vidět v pouhých obrysech, které se již zítra začnou stávat reálným obrazem. Vkročit do něj musíme, i se všemi obavami ale i nadějemi a očekáváními.

Přeji nám všem, aby byl rok 2018 plný nejen změn, ale i obyčejných chvilek radosti a štěstí. Abychom dokázali přijímat všechny výzvy a překonávat překážky. Aby jsme v každém dni našli nějaký úžasný okamžik, který tento den povznese na výjimečný. Vyprošuji nám i v tomto roce zdraví,štěstí, lásku, vnitřní pohodu a Boží požehnání. Prožijte radostně dnešní den poslední a zítra vykročte vstříc budoucnosti s vírou, nadějí a optimismem. 

Vaše Zdeňka♥
 

4 komentáře :

  1. Milá Zdeňko, vždy se těším na tvůj nový příspěvek a i tento mě pozvedl zase do světa plného naděje, lásky a porozumění. Máš ve svých 4O-ti letech neuvěřitelně jasně postavené životní hodnoty. Z celého srdce Ti přeju, abys mohla každý den prožít v duchu víry v dobro a mohla se těšit z plodů svého velkorysého konání. S úctou Janina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, jsi ke mně tak laskavá a přející. Děkuji za to krásné přání, s takovou podporou se na vše hned dívá optimističtěji. Přeji vše dobré do nového roku. Z

      Vymazat
  2. Tak krásně jsi to napsala!
    Moc Ti držím palce, ať všechny změny proběhnou hladce. Ať se vám dobře daří!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marie, mnohokrát děkuji. Každé povzbudivé slovo je pro mě obrovskou motivací. I Tobě přeji co nejhladší cestu novým rokem. Z

      Vymazat